Časté noční buzení dětí je neustálým předmětem diskuzí a vědeckých studií. Čím dál více ale začíná být jasné, že tento stav je u dětí normální (1). V článku z roku 2014 publikovaném v časopise Evolution, Medicine and Public Health popisuje profesor David Haig (2) svou teorii, podle níž se děti, které se v noci často budí na kojení, snaží oddálit obnovení matčina ovulačního cyklu a tím pádem předcházejí narození mladšího sourozence, s nímž by musely soupeřit.

Je známo, že kratší intervaly mezi narozením sourozenců jsou spojeny se zvýšenou mortalitou kojenců i batolat, především v prostředí s omezenými prostředky, kde je vysoká míra infekčních onemocnění.

„Trvání laktační amenorey je delší u populací zvyklých kojit často a především v noci. Přirozený výběr podporuje takové chování kojenců, které potlačuje funkci vaječníků u matek – časté kojení a noční buzení vede k oddálení narození sourozence, z čehož kojenci benefitují. Nevýhody nočního buzení jsou tak kompenzovány antikoncepčními výhodami sání“

Prof. David Haig

Prof. Haig upozorňuje na to, že zatímco méně frekventované noční buzení u dětí krmených umělým mlékem je často vysvětlováno tím, že umělé mléko je těžce stravitelné a tím pádem více uspává než mateřské mléko, kojenci krmení mateřským mlékem, ale nekojeni během noci, spí déle než kojenci kojení v noci.

Existují dva syndromy spojené se sáním a dětským spánkem:

  • Prader-Williho syndrom (PWS) – děti mají většinou slabé sání a hodně spí
  • Angelmanův syndrom (AS) – děti se v noci velmi často budí

Oba tyto syndromy jsou způsobené mutací genů na chromozomu 15q13. Liší se však původem dané mutace – zda  pochází od otce nebo od matky. Tyto dva syndromy naznačují, že geny otcovského a mateřského původu mají opačný efekt na spánek dětí s tím, že otcovské geny podporují buzení a sání.

V rozvinutém světě již „přirozená“ antikoncepce v podobě laktační amenorey ztratila své výhody, jelikož byla nahrazena modernějšími a spolehlivějšími formami antikoncepce. Tím pádem došlo k útlumu evolučních sil odpovědných za toto chování. V každém případě zůstává laktační amenorea stále naším biologickým dědictvím po předcích. Dle prof. Haiga je otázkou, zda novodobé společenské tlaky na spánkové chování dětí mají či nemají negativní dopady na dětské zdraví – bez epidemiologického důkazu jejich škodlivosti však může pouze spekulovat.

Pár faktů o prolaktinu

Pro prodloužení doby potlačení ovulace a antikoncepčního účinku kojení je nutná vysoká hladina hormonu prolaktinu, který udržuje produkci mateřského mléka v odpovědi na sání dítěte. Hladina prolaktinu se však dynamicky mění a to jak během dne (v časných ranních hodinách jsou hladiny vyšší), tak během období laktace (s postupem času klesá):

  • nejvyšší je bezprostředně po porodu, ale roste a klesá s frekvencí, intezitou a trváním stimulace bradavek (3,4,5)
  • zároveň je ovlivněna také cirkadiánními rytmy – hladina roste v noci a klesá přes den (nejmenší je ve večerních hodinách, největší pak okolo 2-3 hodiny ranní) (6)
  • zdvojnásobuje se v odpovědi na sání a dosahuje vrcholu zhruba 45 minut po začátku kojení (7)
  • do 2 hod po začátku kojení klesá na původní úroveň a 6 hod od začátku kojení dosahuje hladiny nekojící ženy (3)
  • pokud žena nekojí, klesne hladina prolaktinu na úroveň hladiny nekojící ženy během sedmi dní po porodu (6)

Je tedy velmi důležité kojit průběžně po celý den. Pro zachování kontracepčních účinků by se dítě mělo kojit velmi často a v krátkých časových odstupech (tj. na požádání). Při snížení počtu a intenzity kojení dochází k poklesu prolaktinu, zvýšení hladiny estrogenu a nástupu ovulačního cyklu. Plná 100% ochrana před početím však trvá pouze cca 10 týdnů po porodu.

Hladina prolaktinu v krvi (3,8,9)
Ženy, které nejsou těhotné a nekojí < 25 ng/ml
Ženy těhotné těsně před porodem 200 ng/ml
Kojící ženy 7 dní po porodu 100 ng/ml
Kojící ženy 3 měsíce po porodu 100 ng/ml
Kojící ženy 6 měsíců po porodu 50 ng/ml
Kojící ženy, jejichž menstruace se dostavila dříve než za 180 dní po porodu 110 ng/ml
Kojící ženy, jejichž menstruace se dostavila později než za 180 dní po porodu 70 ng/ml

REFERENCE

  1. https://www.basisonline.org.uk/how-babies-sleep
  2. D. Haig. Troubled sleep: Night waking, breastfeeding and parent-offspring conflict. Evolution,Medicine, and Public Health, 2014; 2014 (1): 32 DOI: 10.1093/emph/eou005
  3. Noel GL, Suh HK, Frantz AG. Prolactin release during nursing and breast stimulation in postpartum and nonpostpartum subjects. J Clin Endocrinol Metab. 1974 Mar;38(3):413-23.
  4. Burns & Haddad (1998
  5. Cox DB, Owens RA, Hartmann PE. Blood and milk prolactin and the rate of milk synthesis in women. Exp Physiol. 1996 Nov;81(6):1007-20.
  6. Riordan J. Breastfeeding and Human Lactation, 3rd ed. Boston and London: Jones and Bartlett, 2005: 75-77.
  7. Serri O, Chik CL, Ur E, Ezzat S. Diagnosis and management of hyperprolactinemia. CMAJ. 2003 Sep 16;169(6):575-81.
  8. Tay CC, Glasier AF, McNeilly AS. Twenty-four hour patterns of prolactin secretion during lactation and the relationship to suckling and the resumption of fertility in breast-feeding women. Hum Reprod. 1996 May;11(5):950-5.
  9. Tyson JE, Hwang P, Guyda H, Friesen HG. Studies of prolactin secretion in human pregnancy. Am J Obstet Gynecol. 1972 May 1;113(1):14-20.
  10. Walker M. Breastfeeding Management for the Clinician: Using the Evidence. Boston: Jones and Bartlett, 2006: 63-66.
error: Content is protected !!