Lidské mateřské mléko je dynamickým zdrojem živin, bioaktivních faktorů, buněk a látek potřebných pro zajištění optimálního růstu a vývoje dětí. Mnoho složek mateřského mléka je multifunkčních, slouží např. jako enzymy, antimikrobiální bílkoviny, růstové faktory, antioxidanty, pro/protizánětlivé elementy, prebiotika, probiotika i živiny pro růst dítěte (1, 2).

 „Lidské mateřské mléko je živé…“
Lars Bode et al. (3)

Mateřské mléko je pro dítě ta nejpřirozenější a nejvhodnější strava, jakou mu můžeme dopřát. Svou dynamičností a schopností přizpůsobovat se potřebám dítěte je jedinečné a liší se tím od umělých mlék se stálým složením.

Rozdíly jsou patrné mezi stádii laktace, mezi jednotlivými kojeními, v průběhu denního cyklu, mezi dny, i mezi matkami a populacemi (na složení mateřského mléka mají vliv i environmentální faktory!) (4). Dokonce je i rozdíl v tom, jestli je dítě chlapec nebo děvče – každé pohlaví má jiné výživové a vývojové nároky a dle nich je pak mateřské mléko upraveno dítěti přímo na míru (5,6). Rozdíly byly objeveny i mezi mateřským mlékem produkovaným pro nedonošené dítě a mateřským mlékem produkovaným pro dítě narozené v termínu (7,8). Na složení mateřského mléka má také vliv jeho uskladnění a případné tepelné ošetření, protože během něj dochází k degradaci řady bílkovin a tepelně citlivých složek MM.

Existuje velké množství důkazů dokumentujících benefity mateřského mléka pro kojence, od snížení morbidity a mortality a ochrany proti specifickým infekcím během období kojení (9-11). Dodatečná data ukazují dlouhodobé benefity pro dítě a matku i po skončení období laktace (12, 13), což vedlo k současným doporučením pro trvání doby exkluzivního kojení od Americké asociace pediatrů (14) a WHO (tj. exkluzivní kojení do 6. měsíců a kojení s příkrmy alespoň do dvou let).

Stále probíhají výzkumy zabývající se neuvěřitelnými vlastnostmi mateřského mléka a jejich možnými využitími v terapeutických postupech včetně protinádorové terapie (15).

Stádia laktace  

První tekutina, která je produkovaná mléčnou žlázou po porodu, se nazývá kolostrum. Od přechodného a zralého mateřského mléka se liší objemem, vzhledem i složením. Je produkováno v malých množstvích po dobu několika prvních dní po porodu a je velmi bohaté na látky a buňky podporující imunitu a chránící dítě před případnými infekcemi (např. protilátky, vývojové faktory, bílé krvinky). Spolu s faktem, že obsahuje relativně nízké hladiny tuku a laktózy lze usuzovat, že jeho primární funkcí je spíše funkce imunologická než výživová (16, 17). V kolostru se též nalézají v porovnání s MM v pozdějších fázích laktace zvýšené hladiny sodíku, chloridu a hořčíku a nižší hladiny draslíku a vápníku. V průběhu dozrávání mateřské tkáně dochází ke snižování hladin sodíku a draslíku, zvyšuje se obsah laktózy a postupně dochází k tvorbě přechodného mateřského mléka. Doba, kdy k tomuto jevu dochází se u žen různí, ale většinou je to po několika dnech od porodu (cca 5-12 dní po porodu).

Přechodné mléko má podobné vlastnosti jako kolostrum, ale produkuje se v mnohem větších množstvích. Zároveň je jeho složení upraveno tak, aby odpovídalo výživovým a vývojovým potřebám rapidně rostoucího dítěte.

Zhruba 4-6 týdnů po porodu je MM považováno za plně zralé. V porovnání s prvním měsícem života dítěte nejsou změny ve složení zralého mléka tak dramatické a i přes jeho úpravy v odpovědi na aktuální potřeby a zdravotní stav dítěte zůstává jeho složení relativně velmi podobné.

Rozdíly mezi mateřským mlékem tvořeným pro nedonošené děti a pro děti narozené v termínu

V porovnání s donošenými dětmi vyžadují předčasně narozené děti dodatečnou výživu a imunitní ochranu. Mateřské mléko, které pro ně tedy matky produkují, obsahuje zvýšené množství bílkovin a tuků (18) a vyšší koncentraci určitých imunitních faktorů (např. vyšší množství bílých krvinek schopných pohlcovat patogeny) (19). Tyto zvýšené hladiny mohou mít protektivní roli, jelikož nedonošenci mají chabě fungující bílé krvinky, omezenou produkci protilátek a nižší hladiny pasivně získaných protilátek od matky (nejvíce se jich totiž přenese v posledních týdnech těhotenství). Několik studií také prokázalo odlišné složení mikrobiomu mateřského mléka pro nedonošené a donošené děti (20). Zvýšený obsah imunitních faktorů v mléce pro nedonošené děti (19, 21-23) naznačuje snahu matčina těla kompenzovat nedostatečnou imunitní ochranu nedonošeného dítěte. Jedna z teorií také říká, že tento nárůst může být spojen se systémovým zánětem probíhajícím v mateřském organismu, který vedl k předčasnému porodu (24). Většina imunitních faktorů klesá během prvního měsíce života dítěte bez ohledu na gestační stáří (tj. délka těhotenství) – čili složení mateřského mléka pro nedonošené a donošené děti se s postupným stárnutím dítěte srovnává. Mechanismy vedoucí k rozdílnému složení mateřského mléka produkovaného pro nedonošené a donošené děti zůstávají neznámé.

Změny mateřského mléka v reakci na „požadavky“ dítěte

V průběhu laktace dochází k postupnému nárůstu energetické hodnoty mateřského mléka a obsahu tuků v něm v odpovědi na růst dítěte a tím pádem i jeho rostoucí výživové nároky a klesající potřebu externí imunologické ochrany (za normálních podmínek, tj. když je dítě zdravé) (25). Ženy kojící více než 1 rok mají v mléce významně vyšší obsah tuku a energetických složek v porovnání s ženami kojícími teprve krátce. Dlouhodobé kojení tak může být podstatným přínosem výživy dítěte co do zisku energie z tuků.

Pokud dítě onemocní, dochází ke zvýšení imunitních faktorů v mateřském mléce (26,27). Dle teorie podporované např. Dr. Katie Hinde je toto způsobeno signály proudícími skrze sliny dítěte do bradavky matky. Několik studií ukázalo, že během sání dítěte dochází ke vzniku vakua a podtlaku. To vede ke zpětnému toku mléka a tekutin z dětských úst do prsu matky (28-31). V odpovědi na patogeny a další signály, které takto tělo matky dostane, dochází ke spuštění imunitní reakce v matčině těle a následně zvýšení obsahu protilátek, imunitních faktorů a buněk v mateřském mléce. Podle této teorie by tak mohly mít matky krmící své děti převážně odsátým mlékem snížené množství daných faktorů ve vyprodukovaném mléce – toto však zatím nebylo prokázáno. Co je však již potvrzeno, je to, že kombinací dětských slin (ne však slin dospělého člověka) a mateřského mléka (ne však umělého mléka) vzniká peroxid vodíku, který zastavuje růst oportunních patogenních bakterií (např. Staphylococcus aureus, Streptococcus spp.) (32) a podporuje růst bakterií prospěšných (např. Lactobacillus spp) (33).

 „..a to je to, co dělá mateřské mléko nejen jídlem, ale i lékem“
Dr. Katie Hinde

Složení mateřského mléka během dne se dynamicky mění v odpovědi na řadu impulzů. Např. v závislosti na denní době obsahuje mateřské mléko buď aktivační, nebo tlumící složky (34). Večer tak pomáhá dětem usnout a v noci spát a odpočívat, přes den jim zase pomáhá být aktivní a vnímaví. Proto vědci doporučují, aby děti pily mateřské mléko přesně v té době, kdy pro ně bylo matčiným prsem vyprodukováno. Vědci uvádějí, že je chyba odstříkat mateřské mléko v nějakou dobu, uskladnit ho a dát dítěti vypít v dobu zcela jinou. Pokud děti pijí např. mateřské mléko vyprodukované přes den v průběhu noci, je to jako kdybyste si na spaní dali jedno malé espreso…

Nejen jídlo či lék…

Na mateřské mléko se však nelze dívat jen z pohledu výživy či imunitní ochrany. Obsahuje totiž i řadu dalších látek jako jsou mateřské hormony, které ovlivňují metabolismus, neurobiologii a chování dítěte. Mezi studované mateřské hormony patří např. kortizol, jinak zvaný též stresový hormon. Jeho činnost zvyšuje schopnost organismu „být ve střehu“ a reagovat rychle a zachránit se z nebezpečné situace.  Dr. Hinde a její tým se zabývali koncentrací kortizolu v mateřském mléce makaka rhesus (35). Sbírali vzorky mléka v několika časových bodech v průběhu laktace, měřili jejich energetickou hodnotu a hladinu kortizolu a výsledky srovnávali s růstem a temperamentem mláďat. Zjistili, že nezávisle na energetické hodnotě mléka byla přítomnost kortizolu spojena s neklidnějšími a nejistějšími potomky (35,36). Co tato pozorování znamenají pro člověka? Řada studií ukázala, že lidské mateřské mléko také obsahuje kortizol, jeho hladina ovlivňuje temperament dítěte a je spojená s přítomností kortizolu v krevním oběhu matky (37-39). Tým Dr. Donovan v roce 2014 navíc ukázal, že kojené děti mají zvýšené množství receptorů pro kortizol ve sliznici střeva (40).  Mají tedy dle Dr. Hinde, pravděpodobně stejně jako jiná savčí mláďata, schopnost využívat matčiny hormonální signály ze stráveného mléka, které ovlivňují jejich chování a vývoj.



Závěr

A co říci závěrem? Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá. Matčino tělo reaguje na potřeby a signály, které dostává od dítěte a naopak – dítě reaguje na stav a signály, které dostává od  matky skrze mateřské mléko.


REFERENCE

  1. Mandal SM, Bharti R, Porto WF, Gauri SS, Mandal M, Franco OL, et al. Identification of multifunctional peptides from human milk. Peptides (2014) 56:84–93. doi:10.1016/j.peptides.2014.03.017.
  2. Chirico G, Marzollo R, Cortinovis S, Fonte C, Gasparoni A. Anti infective properties of human milk. J Nutr (2008) 138(9):1801S–6S.
  3. Oftedal OT. The evolution of milk secretion and its ancient origins. Animal : an international journal of animal bioscience 2012; 6(3):355–368.
  4. Fujita M, Roth E, Lo YJ, Hurst C, Vollner J, Kendell A. In poor families, mothers’ milk is richer for daughters than sons: a test of Trivers-Willard hypothesis in agropastoral settlements in Northern Kenya. Am J Phys Anthropol 2012;149(1):52-9.
  5. Hinde K, Carpenter AJ, Clay JS, Bradford BJ. Holsteins Favor Heifers, Not Bulls: Biased Milk Production Programmed during Pregnancy as a Function of Fetal Sex. PLoS One 014;9(2):e86169.
  6. Liao Y, Alvarado R, Phinney B, Lonnerdal B. Proteomic characterization of human milk whey proteins during a twelve-month lactation period. J Proteome Res 2011; 10(4):1746–1754.
  7. Gao X, McMahon RJ, Woo JG, Davidson BS, Morrow AL, Zhang Q. Temporal changes in milk proteomes reveal developing milk functions. J Proteome Res 2012; 11(7):3897–3907.
  8. Bahl R, Frost C, Kirkwood BR, Edmond K, Martines J, Bhandari N, et al. Infant feeding patterns and risks of death and hospitalization in the first half of infancy: multicentre cohort study. Bull World Health Organ (2005) 83(6):418–26.
  9. Duijts L, Jaddoe VW, Hofman A, Moll HA. Prolonged and exclusive breast-feeding reduces the risk of infectious diseases in infancy. Pediatrics (2010) 126(1):e18–25.
  10. Edmond KM, Zandoh C, Quigley MA, Amenga-Etego S, Owusu-Agyei S, Kirkwood BR. Delayed breastfeeding initiation increases risk of neonatal mortality. Pediatrics (2006) 117(3):e380–6.
  11. Ip S, Chung M, Raman G, Chew P, Magula N, DeVine D, et al. Breastfeeding and maternal and infant health outcomes in developed countries. Evid Rep Technol Assess (Full Rep) (2007) 153:1–186.
  12. Kramer MS, Kakuma R. Optimal duration of exclusive breastfeeding. Cochrane Database Syst Rev (2012) 8:CD003517.
  13. Gartner LM, Morton J, Lawrence RA, Naylor AJ, O’Hare D, Schanler RJ, et al. Breastfeeding and the use of human milk. Pediatrics (2012) 129:e827–41.
  14. Mossberg et al. HAMLET Interacts with Lipid Membranes and Perturbs Their Structure and Integrity. PLoS ONE, 2010; 5 (2): e9384.
  15. Bode L, McGuire M, Rodriguez JM, Geddes DT, Hassiotou F, Hartmann PE, et al. It’s alive: microbes and cells in human milk and their potential benefits to mother and infant. Adv Nutr (2014) 5(5):571–3.
  16. Pang W.W., Hartmann P.E. Initiation of human lactation: secretory differentiation and secretory activation. Journal of mammary gland biology and neoplasia 2007; 12(4):211–221.
  17. Kulski J.K., Hartmann P.E. Changes in human milk composition during the initiation of lactation. Aust J Exp Biol Med Sci 1981; 59(1):101–114.
  18. Gidrewicz D.A., Fenton T.R. A systematic review and meta-analysis of the nutrient content of preterm and term breast milk. BMC Pediatr 2014;14:216.
  19. Jakaitis B.M., Denning P.W. Human breast milk and the gastrointestinal innate immune system. Clin Perinatol 2014; 41(2):423–35.
  20. Khodayar-Pardo P., Mira-Pascual L., Collado M.C., Martinez-Costa C. Impact of lactation stage, gestational age and mode of delivery on breast milk micro-biota. J Perinatol 2014; 34(8):599–605.
  21. Castellote C., Casillas R., Ramirez-Santana C., Perez-Cano F.J., Castell M., Moretones M.G., et al. Premature delivery influences the immunological composition of colostrum and transitional and mature human milk. J Nutr 2011; 141(6):1181–7.
  22. Maheshwari A., Kelly D.R., Nicola T., Ambalavanan N., Jain S.K., Murphy-Ullrich J., et al. TGF-beta2 suppresses macrophage cytokine pro-duction and mucosal inflammatory responses in the developing intestine. Gastroenterology 2011; 140(1):242–53.
  23. Wang X.F., Cao R.M., Li J., Wu J., Wu S.M., Chen T.X. Identification of sociode-mographic and clinical factors associated with the levels of human beta-de-fensin-1 and human beta-defensin-2 in the human milk of Han Chinese. Br J Nutr 2014; 111(5):867–74.
  24. Goldman A.S., Garza C., Nichols B.L., Goldblum R.M. Immunologic factors in human milk during the first year of lactation. J Pediatr 1982; 100(4):563–7.
  25. Mandel D., Lubetzky R., Dollberg S., Barak S., Mimouni F.B. Fat and Energy Contents of Expressed Human Breast Milk in Prolonged Lactation.Pediatrics 2005; 116(3).
  26. Breakey A. A., Hinde K., Valeggia C. R., Sinofsky A., Ellison, P. T. Illness in breastfeeding infants relates to concentration of lactoferrin and secretory Immunoglobulin A in mother’s milk. Evolution, medicine, and public health 2015; (1): 21-31.
  27. Hassiotou F., Geddes D. Anatomy of the human mammary gland: Current status of knowledge. Clinical anatomy 2013; 26(1): 29-48.
  28. Geddes D. T. et al. Tongue movement and intra-oral vacuum in breastfeeding infants. Early human development  2008: 471-477.
  29. Geddes D. T., et al. Tongue movement and intra-oral vacuum of term infants during breastfeeding and feeding from an experimental teat that released milk under vacuum only. Early human development  2012: 443-449.
  30. Geddes D. T. Ultrasound imaging of the lactating breast: methodology and application. International Breastfeeding Journal 2009; 4(1): 1.
  31. Ramsay D. T., Kent J. C., Owens R. A., Hartmann P. E. Ultrasound imaging of milk ejection in the breast of lactating women. Pediatrics 2004; 113(2):361-367.
  32. Thomas E.L., Milligan T.W., Joyner R.E., Jefferson M.M. Antibacterial activity of hydrogen peroxide and the lactoperoxidase-hydrogen peroxide-thiocyanate system against oral streptococci. Infect Immun. 1994; 62: 529–535.
  33. 33Al-Shehri S.S., Knox C.L., Liley H.G., Cowley D.M., Wright J.R., Henman M.G., Hewavitharana A.K., Charles B.G., Shaw P.N., Sweeney E.L., Duley J.A. Breastmilk-Saliva Interactions Boost Innate Immunity by Regulating the Oral Microbiome in Early Infancy. PloS One 2015; 10(9):e0135047.
  34. Sánchez et al. The possible role of human milk nucleotides as sleep inducers. Nutritional Neuroscience 2009; 12 (1): 2.
  35. Hinde K.,  Skibiel A.L.,  Foster A.B., Del Rosso L., Mendoza S.P., Capitanio J.P. Cortisol in mother’s milk across lactation reflects maternal life history and predicts infant temperament. Behav Ecol. 2015;26(1):269-281.
  36. Sullivan E.C., Hinde K., Mendoza S.P., Capitanio J.P. Cortisol concentrations in the milk of rhesus monkey mothers are associated with confident temperament in sons, but not daughters. Dev Psychobiol 2011; 53: 96–104.
  37. Glynn L.M., Davis E.P., Schetter C.D., Chicz-Demet A., Hobel C.J., Sandman C.A. Postnatal maternal cortisol levels predict temperament in healthy breastfed infants. Early Hum Dev. 2007; 83(10):675-81.
  38. Grey K.R., Davis E.P., Sandman C.A., Glynn L.M. Human milk cortisol is associated with infant temperament. Psychoneuroendocrinology 2013;38(7):1178-85.
  39. Hinde K., Capitanio J.P. Lactational programming? Mother’s milk predicts infant temperament and behavior. Am J Primatol 2010; 72:522-529.
  40. Donovan, S. M., Wang, M., Monaco, M. H., Martin, C. R., Davidson, L. A., Ivanov, I., & Chapkin, R. S. Noninvasive molecular fingerprinting of host–microbiome interactions in neonates. FEBS letters 2014; 588(22):4112-9.





error: Content is protected !!