Košík

Masáže u předčasně narozených dětí  

Zlepšení technologií a léčebných postupů zvýšilo šanci na přežití předčasně narozených dětí, ale zároveň prodloužilo jejich setrvání v nemocnicích odděleně od matky. Po dobu týdnů až měsíců jsou vystaveni stresovému prostředí a invazivním a bolestivým zákrokům nutným k jejich přežití. Tyto zákroky ovšem hrají roli ve změnách ve zrání mozku a negativně ovlivňují neurobehaviorální vývoj u těchto předčasně narozených dětí [15, 16]. Byla zkoumána řada terapií pro ulehčení od bolesti mezi nimi např. i klokánkování, které snižuje bolest a podporuje psychickou pohodu [6, 17].

Různé formy terapeutických masáží mají prospěšný vliv na faktory spojené s růstem předčasně narozených dětí. Hmat je souborem několika smyslů a patří mezi nejrychleji se vyvíjející smysly novorozence. Je nezbytný pro zdravý růst a vývoj předčasně narozených dětí, které jsou deprivované o kontakt a dotekovou stimulaci, jež by jinak dostávaly v děloze až do fyziologického termínu porodu.

Masáž má pozitivní vliv nejen na předčasně narozené děti, ale i na děti narozené v termínu [6]. Mechanismy působení masáží zahrnují zvýšenou aktivitu bloudivého nervu, zvýšenou žaludeční aktivitu a zvýšenou hladinu sérového inzulinu [18]. Mezi další benefity patří také zlepšený neurovývoj, pozitivní efekty na vývoj mozku, snížené riziko neonatální sepse, kratší délka hospitalizace a snížení neonatálního stresu [6, 18].

Studie z roku 2014 [19] se zabývala srovnáním masáží a cvičení (flexe/extenze dolních končetin) předčasně narozených dětí a jejich vlivem na nárůst hmotnosti. Bylo prokázáno, že oba terapeutické prvky vedly ke zvýšení hmotnosti a zlepšení stavu dětí bez rozdílu mezi skupinami, ovšem každý jiným mechanismem. Zatímco při masáži (3x10min za den) došlo k významnému zvýšení aktivity bloudivého nervu stimulací baroreceptorů a mechanoreceptorů v kůži, během cvičení (3x10min za den) byla zaznamenána zvýšená pohyblivost žaludku a větší spotřeba kalorií. Oba přístupy mohou navíc zlepšovat růst kostí [20, 21] a hladiny hormonů (IgF-1) [22].


Vliv masáží na novorozeneckou žloutenku

Neonatální žloutenka je běžný fyziologický jev vyskytující se u více než 50 % v termínu a u 80 % před termínem narozených dětí [23]. Je způsobena zvýšenou produkcí bilirubinu novorozenými dětmi a jejich omezená schopnost jej vylučovat [24]. Vyšší hladiny bilirubinu jsou důsledkem většího „obratu“ červených krvinek u novorozenců – ty mají totiž kratší životnost než krvinky dospělého člověka [25].

Rozpad červených krvinek vede k fyziologické žloutence s vysokou sérovou hladinou bilirubinu v prvním týdnu života, následovanou poklesem hladiny v následujícím týdnu. Tato hladina se ovšem může v ojedinělých případech nebezpečně zvýšit a dát vznik patologickým stavům od bilirubinové encefalopatie až po permanentní neurologické deficity a vývojové poruchy [26]. Výskyt hyperbilirubinemie je vyšší u asijských národů než u bělošské populace, což je pravděpodobně dáno částečně genetickou výbavou, částečně životními podmínkami [27]. Mezi rizikové faktory vzniku hyperbilirubinemie patři:

  • pohlaví (chlapci jsou náchylnější)
  • nízká porodní váha a předčasný porod
  • ABO nekompatibilita
  • infekce
  • genetické mutace enzymů ovlivňující jejich funkci
  • nízká frekvence kojení, dokrmování

Existuje mnoho léčebných postupů, mezi nejčastější patří fototerapie, transfuze nebo farmakologická léčba [23]. Naneštěstí s sebou nesou také potenciální nežádoucí vedlejší účinky včetně emocionálního stresu způsobeného separací matky a dítěte během terapie.

  • dehydratace – zvýšené ztráty vody pokožkou
  • hypertermie/hypotermie (přehřátí/podchlazení)
  • kožní problémy (ekzémy, syndrom bronzové pokožky)
  • zažívací problémy (změna barvy moči, stolice, průjem)
  • narušení kontaktu matka-dítě
  • poškození rohovky a genitálií

Z těchto důvodů se stále hledají méně invazivní a šetrnější metody léčby žloutenky u novorozenců. Mezi zkoumané přístupy patří i dětská masáž, která prokázala pozitivní efekty v souvislosti s léčbou novorozenecké žloutenky. Studie ukazují, že masáže podporují defekaci a tím i vylučování bilirubinu z těla [28-30]. Časté pohyby střev snižují enterohepatickou cirkulaci bilirubinu a tím zvyšují jeho vylučování [31]. U kojených novorozenců je koncentrace bilirubinu v séru spojena s frekvencí kojení a dokrmováním. Časté kojení a méně dokrmování vede ke zvýšenému příjmu mateřského mléka, menší ztrátě hmotnosti a nižším koncentracím bilirubinu v séru. V případě novorozenců s neonatální hyperbilirubinemií se doporučuje co nejčastěji kojit pokud možno bez dokrmování. Jako další mechanismus, kterým masáž může pomáhat v boji proti žloutence, se uvádí zvýšená stimulace bloudivého nervu a následná produkce hormonů zpracovávajících potravu a trávení mléka, což může vést ke zvýšení vylučování bilirubinu a snížení jeho hladin v organismu [32].

Velmi pěkně zpracovaný článek na téma novorozenecké žloutenky naleznete na zde.


Vliv masáží na dětské koliky

Dětská kolika je definovaná jako intenzivní pláč bez zjevné příčiny u zdravých dětí do 3 měsíců. Pláč většinou začíná ve specifický čas, nejčastěji odpoledne, večer a v noci [33]. Příčiny koliky nebyly doposud zcela objasněny, ačkoli existují teorie jejího vzniku např. nedostatečná interakce a bonding mezi matkou a novorozencem spojená s mateřskou úzkostí a stresem (teorie behaviorální příčiny/socio-fyziologická teorie), případně nesprávná funkce zažívacího traktu a alergické reakce [34]. Mezi alternativní terapeutické přístupy využívané k léčbě koliky patří kolébání, zpívání, nahřívání břicha či masáže [34,35]. Masáže uvolňují stres svalů a vnitřních orgánů a mohou vést ke stimulaci a zlepšení cirkulace krve ve tkáních a orgánech [36,37]. Vzhledem k tomu, že kolika je zřejmě výsledkem spasmu svalů střeva a snížené peristaltiky, masáže mohou teoreticky ulevit od koliky zvýšením hybnosti střev a podpořením krevního oběhu. Masáže prováděné matkou vedou k redukci stresu matky a dítěte a ke zvýšení jejich kontaktu [38], což může rovněž přispět ke zmírnění příznaků koliky (viz teorie o behaviorální příčině; [36]). Dosavadní studie zabývající se vlivem masáží na dětskou koliku jsou naneštěstí protichůdné [34,35,39-42] a je potřeba dalšího výzkumu této problematiky.


Vliv masáží na spánek

Problémy se spánkem se vyskytují zhruba u 15-35% kojenců a jsou jednou z nejčastějších starostí rodičů [43,44]. Novorozenecké spánkové rytmy jsou úzce provázané s matčinou únavou a vyčerpáním [45] – snížené množství spánku matky může zvyšovat riziko vzniku poporodní deprese [46], což může vést k dětským spánkovým poruchám [47]. V období kolem 1 měsíce věku je průměrný spánkový cyklus dítěte dlouhý zhruba 40 minut [48,49], počet nočních buzení se pohybuje okolo 4 za noc [49,50] a průměrná délka nočního spánku je přibližně 5-12 hodin [49,51].

Mezi benefity dětských masáží patří mimo jiné zkvalitnění spánku jak dětí, tak jejich matek. Začlenění masáží do rituálu uspávání dětí vede ke zlepšení problémů se spánkem včetně nočního buzení, dlouhého uspávání či zlepšení ranní nálady. Matky, které své děti masírují, navíc lépe vnímají spánek a náladu dítěte [52]. Existuje limitované množství studií zabývajících se ukládacími rituály. Pokud je do nich zahrnuta koupel, masáž a tišící aktivity, dochází ke zlepšení problematického chování při uspávání včetně doby usínání, frekvence nočního buzení a nálady [52-54]. Studie zabývající se vlivem masáží na spánek mají však smíšené výsledky a často si protiřečí [40, 55-58]. Mnoho studií se zabývalo mimo benefitů spojených se spánkem dětí také dopady na rodiče a zaznamenaly významný vliv na zlepšení nálady a spánku matek [59,60].

Ukázalo se, že masáže slabým tlakem nejsou zdaleka tak účinné jako masáže s použitím tlaku středního [61]. Pokud byl zároveň použit olej či krém při masírování, dosahovalo se ve studiích lepších výsledků a masáže byly efektivnější [49,62]. Všechny typy olejů jsou zdrojem tepla a živin a mají potenciál předcházet infekci a poklesu teploty těla zlepšením funkcí kožní bariéry a redukcí výskytu pozdní hypotermie [63]. Zhruba 15min masáž s použitím krému/oleje denně před spaním vede k výraznějšímu uvolnění a snížení podrážděnosti a tím významnému zkrácení usínání, prodloužení spánku dětí a matek a snížení frekvence nočního probouzení [49,58,62,64]. Obecně lze říci, že masáže zlepšují spánkové rytmy, zvyšují kvalitu spánku a pomáhají po psychické stránce jak masírovaným, tak masírujícím.


Vliv masáží na vztah matka-dítě

Během prvního roku života dochází mimo rapidního fyzického vývoje dítěte také k formování smyslu důvěry a tím i vztahové vazby mezi dítětem a rodiči, především s matkou. Pokud je vztah matka-dítě trvale narušen, může dítě trpět vážnými vývojovými a psychologickými problémy [65]. Dětské masáže jsou jednou z možností prohlubování psychické a fyzické pohody matky i dítěte a pomáhají formovat jejich harmonický vztah. Bylo prokázáno, že pravidelné každodenní masáže dětí jejich matkami mají pozitivní vliv nejen na psychiku dítěte, ale i matky. Dle studie z roku 2017 [66] jsou matky, které masírují své děti, lépe adaptované na mateřství, vnímají pozitivněji vztah se svým dítětem, mají větší důvěru ve své schopnosti i podporu svého okolí (manžel, rodina) a celkově je jejich postoj k mateřství pozitivnější a vztahová vazba matka-dítě vyrovnanější. Jiné studie naznačují, že by mohly mít masáže vliv na systém regulující stres prostřednictvím snižování hladiny stresových hormonů jak u dětí, tak u jejich matek [56,67].


Vliv masáží na bolest během porodu u prvorodiček

V poslední době roste celosvětově počet žen, které se raději kloní k volbě císařského řezu než přirozeného porodu. Strach z porodních bolestí patří mezi hlavní faktory této volby. Využití alternativních cest úlevy od bolesti jako protipólu k medikaci (epidurální analgesie, nalbufin atp.) je kritické především pro ženy trpící respiračními či srdečními onemocněními nebo alergií na léky [68]. Mezi takové metody patří např. masáže, svalová relaxace, dechové cvičení, terapie hudbou, reflexologie, přírodní medicína, hypnóza či terapie dotekem [69-71]. Rozsáhlá íránská souborná studie mapující výsledky řady drobných studií zabývajících se efektem masáží na vnímání bolesti během porodu ukazuje pozitivní efekt masáží na rodící ženy prostřednictvím zmírnění porodních bolestí a uvolnění, což snižuje potřebu analgetik [72]. Dá se tedy říct, že masáže v průběhu porodu jsou žádoucím a prospěšným nástrojem pro zklidnění rodící ženy a tím i usnadnění průběhu porodu bez nežádoucích vlivů farmakologických zásahů.


Shrnutí efektů masáží s odkazy na literaturu

Nárůst váhy a vzrůstu Ang, J. Y., J. L. Lua, A. Mathur, R. Thomas, B. I. Asmar, S. Savasan, S. Buck, M. Long and S. Shankaran (2012). “A randomized placebo-controlled trial of massage therapy on the immune system of preterm infants.” Pediatrics 130(6): e1549-1558.  
Scafidi, F. A., T. Field and S. M. Schanberg (1993). “Factors that predict which preterm infants benefit most from massage therapy.” J Dev Behav Pediatr 14(3): 176-180.
Mathai, S., A. Fernandez, J. Mondkar and W. Kanbur (2001). “Effects of tactile-kinesthetic stimulation in preterms: a controlled trial.” Indian Pediatr 38(10): 1091-1098.
Vickers, A., A. Ohlsson, J. B. Lacy and A. Horsley (2004). “Massage for promoting growth and development of preterm and/or low birth-weight infants.” Cochrane Database Syst Rev(2): CD000390
Snížená bolestivost Jain, S., P. Kumar and D. D. McMillan (2006). “Prior leg massage decreases pain responses to heel stick in preterm babies.” J Paediatr Child Health 42(9): 505-508.  
Diego, M. A., T. Field and M. Hernandez-Reif (2009). “Procedural pain heart rate responses in massaged preterm infants.” Infant Behav Dev 32(2): 226-229.
Abdallah, B., L. K. Badr and M. Hawwari (2013). “The efficacy of massage on short and long term outcomes in preterm infants.” Infant Behav Dev 36(4): 662-669.
Zlepšení trávení a menší spotřeba energie Lahat, S., F. B. Mimouni, G. Ashbel and S. Dollberg (2007). “Energy expenditure in growing preterm infants receiving massage therapy.” J Am Coll Nutr 26(4): 356-359.  
Moyer-Mileur, L. J., S. Haley, H. Slater, J. Beachy and S. L. Smith (2013). “Massage improves growth quality by decreasing body fat deposition in male preterm infants.” J Pediatr 162(3): 490-495.
Pozitivní efekt na činnost srdce Smith, J. R. (2012). “Comforting touch in the very preterm hospitalized infant: an integrative review.” Advances in Neonatal Care 12(6): 349-365.
Zkrácení hospitalizace Mendes, E. W. and R. S. Procianoy (2008). “Massage therapy reduces hospital stay and occurrence of late-onset sepsis in very preterm neonates.” J Perinatol 28(12): 815-820.  
Vaivre-Douret, L., D. Oriot, P. Blossier, A. Py, M. Kasolter-Pere and J. Zwang (2009). “The effect of multimodal stimulation and cutaneous application of vegetable oils on neonatal development in preterm infants: a randomized controlled trial.” Child Care Health Dev 35(1): 96-105.
Fucile, S., E. G. Gisel, D. H. McFarland and C. Lau (2011). “Oral and non-oral sensorimotor interventions enhance oral feeding performance in preterm infants.” Dev Med Child Neurol 53(9): 829-835.
Snížení stresu Fogaca, M. C., Carvalho, W.B., Peres, C.A., Lora, M.I., Hayashi, L.F., Verreschi I.T. (2005). “Salivary cortisol as an indicator of adrenocortical function in healthy infants, using massage therapy.” Sao Paulo Med J 123: 215-218.  
Hernandez-Reif, M., M. Diego and T. Field (2007). “Preterm infants show reduced stress behaviors and activity after 5 days of massage therapy.” Infant Behav Dev 30(4): 557-561.
Acolet, D., Modi, N., Giannakoulopoulos, X., Bond, C., Weg, W., Clow, A., Glover, V. (1993). “Changes in plasma cortisol and catecholamine concentrationsin response to massage in preterm infants.” Archives of Disease in Childhood 68: 29-31.
Zvýšení teploty Diego, M. A., T. Field and M. Hernandez-Reif (2008). “Temperature increases in preterm infants during massage therapy.” Infant Behav Dev 31(1): 149-152.
Podpora zrání mozkových a zrakových funkcí Guzzetta, A., M. G. D’Acunto, M. Carotenuto, N. Berardi, A. Bancale, E. Biagioni, A. Boldrini, P. Ghirri, L. Maffei and G. Cioni (2011). “The effects of preterm infant massage on brain electrical activity.” Dev Med Child Neurol 53 Suppl 4: 46-51.
Podpora imunitního systému a méně sepsí Hernandez-Reif, M., M. Diego and T. Field (2007). “Preterm infants show reduced stress behaviors and activity after 5 days of massage therapy.” Infant Behav Dev 30(4): 557-561.  
Acolet, D., Modi, N., Giannakoulopoulos, X., Bond, C., Weg, W., Clow, A., Glover, V. (1993). “Changes in plasma cortisol and catecholamine concentrationsin response to massage in preterm infants.” Archives of Disease in Childhood 68: 29-31.
Mendes, E. W. and R. S. Procianoy (2008). “Massage therapy reduces hospital stay and occurrence of late-onset sepsis in very preterm neonates.” J Perinatol 28(12): 815-820.
Ang, J. Y., J. L. Lua, A. Mathur, R. Thomas, B. I. Asmar, S. Savasan, S. Buck, M. Long and S. Shankaran (2012). “A randomized placebo-controlled trial of massage therapy on the immune system of preterm infants.” Pediatrics 130(6): e1549-1558.
Zlepšení neurologického, motorického a behaviorálního vývoje Procianoy, R. S., E. W. Mendes and R. C. Silveira (2010). “Massage therapy improves neurodevelopment outcome at two years corrected age for very low birth weight infants.” Early Hum Dev 86(1): 7-11.  
Guzzetta, A., M. G. D’Acunto, M. Carotenuto, N. Berardi, A. Bancale, E. Biagioni, A. Boldrini, P. Ghirri, L. Maffei and G. Cioni (2011). “The effects of preterm infant massage on brain electrical activity.” Dev Med Child Neurol 53 Suppl 4: 46-51

Změna ve spánkových vzorech/zlepšení spánku
Guzzetta, A., M. G. D’Acunto, M. Carotenuto, N. Berardi, A. Bancale, E. Biagioni, A. Boldrini, P. Ghirri, L. Maffei and G. Cioni (2011). “The effects of preterm infant massage on brain electrical activity.” Dev Med Child Neurol 53 Suppl 4: 46-51.  
Mindell, J. A., C. I. Lee, E. S. Leichman and K. N. Rotella (2018). “Massage-based bedtime routine: impact on sleep and mood in infants and mothers.” Sleep Med 41: 51-57.
Yates, C. C., A. J. Mitchell, M. Y. Booth, D. K. Williams, L. M. Lowe and R. Whit Hall (2014). “The effects of massage therapy to induce sleep in infants born preterm.” Pediatr Phys Ther 26(4): 405-410.
Vliv na novorozeneckou žloutenku Chen, J., M. Sadakata, M. Ishida, N. Sekizuka and M. Sayama (2011). “Baby massage ameliorates neonatal jaundice in full-term newborn infants.” Tohoku J Exp Med 223(2): 97-102.  
Basiri-Moghadam, M., K. Basiri-Moghadam, M. Kianmehr and S. Jani (2015). “The effect of massage on neonatal jaundice in stable preterm newborn infants: a randomized controlled trial.” J Pak Med Assoc 65(6): 602-606.
Dalili, H., S. Sheikhi, M. Shariat and E. Haghnazarian (2016). “Effects of baby massage on neonatal jaundice in healthy Iranian infants: A pilot study.” Infant Behav Dev 42: 22-26.
Zlepšení vztahu matka-dítě Vicente, S., M. Verissimo and E. Diniz (2017). “Infant massage improves attitudes toward childbearing, maternal satisfaction and pleasure in parenting.” Infant Behav Dev 49: 114-119.
Pozitivní vliv na psychiku matky Hiscock, H., J. Bayer, L. Gold, A. Hampton, O. C. Ukoumunne and M. Wake (2007). “Improving infant sleep and maternal mental health: a cluster randomised trial.” Arch Dis Child 92(11): 952-958.
Zvýšení hustoty minerálů v kostech Click, R., Dahl-Smith, J., Fowler, L., DuBose, J., Deneau-Saxton, M., Herbert, J. (2013). “An osteopathic approach to reduction of readmissions for neonatal jaundice.” Osteopathic Family Physician 5(1): 17-23.  
Moyer-Mileur, L. J., Brunstetter, V., McNaught, T.P., Gill, G., Chan, G.M. (2000). “Daily physical activity program increases bone mineralization and growth in preterm very low birth weight infants.” Pediatrics 106: 1088-1092.
Moyer-Mileur, L. J., Ball, S.D., Brunstetter, V., Chan, G.M. (2008). “Maternal-administered physical activity enhances bone mineral acquisition in premature very low birth weight infants.” J Perinatol 28: 432-437.
Zvýšení hladiny hormonů (např. IGF-1, inzulin) Field, T., M. Diego, M. Hernandez-Reif, J. N. Dieter, A. M. Kumar, S. Schanberg and C. Kuhn (2008). “Insulin and insulin-like growth factor-1 increased in preterm neonates following massage therapy.” J Dev Behav Pediatr 29(6): 463-466.
Snížení kolik Field, T., M. Diego and M. Hernandez-Reif (2010). “Preterm infant massage therapy research: a review.” Infant Behav Dev 33(2): 115-124

Reference – Masáže a jejich vliv (nejen) na dětské zdraví
  1. Arditi, H., R. Feldman, and A.I. Eidelman, Effects of human contact and vagal regulation on pain reactivity and visual attention in newborns. Dev Psychobiol, 2006. 48(7): p. 561-73.
  2. Field, T., Touch. 2001: The MIT Press.
  3. Montagu, A., Touching: The Human Significance of the Skin 3rd ed. edition ed. 1986: William Morrow Paperbacks.
  4. Weiss, S., Wilson, P., & Morrison, D. , Maternal tactile stimulation and the neurodevelopment of low birth weight infants. Infancy, 2004. 5(1): p. 85-107.
  5. Stack, D., Touching during mother-infant interactions. Touch and massage in early development, ed. T. Field. 2004: Johnson & Johnson Pediatric Institute.
  6. Abdallah, B., L.K. Badr, and M. Hawwari, The efficacy of massage on short and long term outcomes in preterm infants. Infant Behav Dev, 2013. 36(4): p. 662-9.
  7. Field, T.M., Massage therapy effects. Am Psychol, 1998. 53(12): p. 1270-81.
  8. Field, T., Massage therapy. Med Clin North Am, 2002. 86(1): p. 163-71.
  9. Field, T., Massage therapy research. 2nd edition ed. 2006: Churchill Livingstone. 272.
  10. Field, T., Massage therapy research review. Complementary Therapies in Clinical Practice, 2014. 20(4): p. 224-229.
  11. Clarke, C., Gibb, C., Hart, J., Davidson, A., Infant massage: Developing an evidence base for health visiting practice. Clinical Effectiveness in Nursing, 2002. 6: p. 121-128.
  12. Lappin, G., & Kretscner, R. , Applying infant massage practices: A qualitative study. Journal of Visual Impairment & Blindness, 2005: p. 355-367.
  13. Liaw, J.J., Tactile stimulation and preterm infants. Journal of Perinatal and Neonatal Nursing, 2000. 14(1): p. 84-103.
  14. McClure, V., Infant Massage – A handbook for loving parents. 4th ed. 2017: Bantam.
  15. Rangon, C.M., Fortes, S., Lelièvre, V., Leroux, P., Plaisant, F., Joubert, C., & Gressens, P., Chronic mild stress during gestation worsens neonatal brainlesions in mice. The Journal of neuroscience, 2007. 27(28): p. 7532-7540.
  16. Smith, J.R., Comforting touch in the very preterm hospitalized infant: an integrative review. Advances in Neonatal Care, 2012. 12(6): p. 349-365.
  17. Badr, K.B., Abdallah, B., & Purdy, I. B. , Nursing care in Lebanon: A nursing perspective. Newborn and Infant Nursing Reviews, 2011. 11(2): p. 88-94.
  18. Alvarez, M.J., et al., The effects of massage therapy in hospitalized preterm neonates: A systematic review. Int J Nurs Stud, 2017. 69: p. 119-136.
  19. Diego, M.A., T. Field, and M. Hernandez-Reif, Preterm infant weight gain is increased by massage therapy and exercise via different underlying mechanisms. Early Hum Dev, 2014. 90(3): p. 137-40.
  20. Moyer-Mileur, L.J., Brunstetter, V., McNaught, T.P., Gill, G., Chan, G.M., Daily physical activity program increases bone mineralization and growth in preterm very low birth weight infants. Pediatrics, 2000. 106: p. 1088-92.
  21. Moyer-Mileur, L.J., Ball, S.D., Brunstetter, V., Chan, G.M., Maternal-administered physical activity enhances bone mineral acquisition in premature very low birth weight infants. J Perinatol, 2008. 28: p. 432-7.
  22. Field, T., et al., Insulin and insulin-like growth factor-1 increased in preterm neonates following massage therapy. J Dev Behav Pediatr, 2008. 29(6): p. 463-6.
  23. Schwartz, H.P., B.E. Haberman, and R.M. Ruddy, Hyperbilirubinemia: current guidelines and emerging therapies. Pediatr Emerg Care, 2011. 27(9): p. 884-9.
  24. Dennery, P.A., D.S. Seidman, and D.K. Stevenson, Neonatal hyperbilirubinemia. N Engl J Med, 2001. 344(8): p. 581-90.
  25. Brouillard, R.P., Measurement of red blood cell life-span. JAMA, 1974. 230(9): p. 1304-5.
  26. Practice parameter: management of hyperbilirubinemia in the healthy term newborn. American Academy of Pediatrics. Provisional Committee for Quality Improvement and Subcommittee on Hyperbilirubinemia. Pediatrics, 1994. 94(4 Pt 1): p. 558-65.
  27. Click, R., Dahl-Smith, J., Fowler, L., DuBose, J., Deneau-Saxton, M., Herbert, J., An osteopathic approach to reduction of readmissions for neonatal jaundice. Osteopathic Family Physician, 2013. 5(1): p. 17-23.
  28. Dalili, H., et al., Effects of baby massage on neonatal jaundice in healthy Iranian infants: A pilot study. Infant Behav Dev, 2016. 42: p. 22-6.
  29. Chen, J., et al., Baby massage ameliorates neonatal jaundice in full-term newborn infants. Tohoku J Exp Med, 2011. 223(2): p. 97-102.
  30. Basiri-Moghadam, M., et al., The effect of massage on neonatal jaundice in stable preterm newborn infants: a randomized controlled trial. J Pak Med Assoc, 2015. 65(6): p. 602-6.
  31. Semmekrot, B.A., et al., [Optimal breastfeeding to prevent hyperbilirubinaemia in healthy, term newborns]. Ned Tijdschr Geneeskd, 2004. 148(41): p. 2016-9.
  32. Diego, M.A., T. Field, and M. Hernandez-Reif, Vagal activity, gastric motility, and weight gain in massaged preterm neonates. J Pediatr, 2005. 147(1): p. 50-5.
  33. Wessel, M.A., et al., Paroxysmal fussing in infancy, sometimes called colic. Pediatrics, 1954. 14(5): p. 421-35.
  34. Arikan, D., et al., Effectiveness of massage, sucrose solution, herbal tea or hydrolysed formula in the treatment of infantile colic. J Clin Nurs, 2008. 17(13): p. 1754-61.
  35. Huhtala, V., et al., Infant massage compared with crib vibrator in the treatment of colicky infants. Pediatrics, 2000. 105(6): p. E84.
  36. Çetinkaya B, B.Z., The effectiveness of aromatherapy massage using lavender oil as a treatment for infantile colic. Int J Nurs Pract, 2012. 18: p. 164-9.
  37. Field, T., Touch and massage in early child development. 2004: Johnson & Johnson Pediatric Institute.
  38. Hernandez-Reif, M., M. Diego, and T. Field, Preterm infants show reduced stress behaviors and activity after 5 days of massage therapy. Infant Behav Dev, 2007. 30(4): p. 557-61.
  39. Rosen, L.D., et al., Complementary, holistic, and integrative medicine: colic. Pediatr Rev, 2007. 28(10): p. 381-5.
  40. Bennett, C., A. Underdown, and J. Barlow, Massage for promoting mental and physical health in typically developing infants under the age of six months. Cochrane Database Syst Rev, 2013(4): p. CD005038.
  41. McClure, V., Infant Massage – A handbook for loving parents. 4th ed. 2017: Bantam.
  42. Çiftçi, E.K., Arikan, D., Methods used to eliminate colic in infants in the eastern parts of Turkey. Public Health Nurs, 2007. 24(6): p. 503-10.
  43. Byars, K.C., et al., Prevalence, patterns, and persistence of sleep problems in the first 3 years of life. Pediatrics, 2012. 129(2): p. e276-84.
  44. Mindell, J.A., et al., Efficacy of an internet-based intervention for infant and toddler sleep disturbances. Sleep, 2011. 34(4): p. 451-8.
  45. Dennis, C.L., Ross, L. , Relationships among infant sleep patterns, maternal fatigue, and development of depressive symptomology. Birth, 2005. 32(187-193).
  46. Dorheim, S.K., et al., Sleep and depression in postpartum women: a population-based study. Sleep, 2009. 32(7): p. 847-55.
  47. Armitage, R., et al., Early developmental changes in sleep in infants: the impact of maternal depression. Sleep, 2009. 32(5): p. 693-6.
  48. Field, T., et al., Mothers massaging their newborns with lotion versus no lotion enhances mothers’ and newborns’ sleep. Infant Behav Dev, 2016. 45(Pt A): p. 31-37.
  49. Tikotzky, L., Sadeh, A. , Maternal sleep-related cognitions and infant sleep: A longitudinal study from pregnancy through the first year. Child Development, 2009. 80: p. 860-874.
  50. Burnham, M.M., et al., Nighttime sleep-wake patterns and self-soothing from birth to one year of age: a longitudinal intervention study. J Child Psychol Psychiatry, 2002. 43(6): p. 713-25.
  51. Iglowstein, I., et al., Sleep duration from infancy to adolescence: reference values and generational trends. Pediatrics, 2003. 111(2): p. 302-7.
  52. Mindell, J.A., et al., Massage-based bedtime routine: impact on sleep and mood in infants and mothers. Sleep Med, 2018. 41: p. 51-57.
  53. Mindell, J.A., Telofski, L.S., Wiegand, B., Kurtz, E.S., A nightly bedtime routine: impact on sleep problems in young children and maternal mood. Sleep, 2009. 32(5): p. 599-606.
  54. Mindell, J.A. and A.A. Williamson, Benefits of a bedtime routine in young children: Sleep, development, and beyond. Sleep Med Rev, 2017.
  55. Yates, C.C., et al., The effects of massage therapy to induce sleep in infants born preterm. Pediatr Phys Ther, 2014. 26(4): p. 405-10.
  56. Fogaca, M.C., Carvalho, W.B., Peres, C.A., Lora, M.I., Hayashi, L.F., Verreschi I.T., Salivary cortisol as an indicator of adrenocortical function in healthy infants, using massage therapy. Sao Paulo Med J, 2005. 123: p. 215-8.
  57. Kelmanson, I.A. and E.I. Adulas, Massage therapy and sleep behaviour in infants born with low birth weight. Complement Ther Clin Pract, 2006. 12(3): p. 200-5.
  58. Field T, H.-R.M., Sleep problems in infants decrease following massage therapy. Early Child Dev Care 2001. 168: p. 95-104.
  59. Gradisar, M., et al., Behavioral Interventions for Infant Sleep Problems: A Randomized Controlled Trial. Pediatrics, 2016. 137(6).
  60. Hiscock, H., et al., Improving infant sleep and maternal mental health: a cluster randomised trial. Arch Dis Child, 2007. 92(11): p. 952-8.
  61. Diego, M.A., T. Field, and M. Hernandez-Reif, Vagal activity, gastric motility, and weight gain in massaged preterm neonates. J Pediatr, 2005. 147(1): p. 50-5.
  62. Field, T., Schanberg, S., Davalos, M., Malphurs, J. , Massage with oil has more positive effects on normal infants. Pre and Perinatal Psychology Journal, 1996. 11: p. 75-80.
  63. Li, X., Zhong, Q., Tang, L., A Meta-Analysis of the Efficacy and Safety of Using Oil Massage to Promote Infant Growth. J Pediatr Nurs, 2016. 31(5): p. e313-22.
  64. Field, T., Diego, M., Hernandez-Reif, M. , Moderate pressure is essential for massage therapy effects. Int J Neurosci 2010. 120: p. 381-5.
  65. Brandt, K.A., C.M. Andrews, and J. Kvale, Mother-infant interaction and breastfeeding outcome 6 weeks after birth. J Obstet Gynecol Neonatal Nurs, 1998. 27(2): p. 169-74.
  66. Vicente, S., M. Verissimo, and E. Diniz, Infant massage improves attitudes toward childbearing, maternal satisfaction and pleasure in parenting. Infant Behav Dev, 2017. 49: p. 114-119.
  67. Field, T., Hernandez-Reif, M., Diego, M., Feijo, L., Vera, Y., Gil, K. , Massage therapy by parents improves early growth and development. Infant Behavior & Development, 2004. 27: p. 435–445.
  68. Kaviani, M., Gholami, Z., Azima, S., Abbasnia, K., Rajaifard, A., The Comparison of Superficial and Vibration Massages on Backache during Labor in Primiparous Women. Iran J Obstet Gynecol Infertil, 2011. 14: p. 45-50.
  69. Hajiamini, Z., et al., Comparing the effects of ice massage and acupressure on labor pain reduction. Complement Ther Clin Pract, 2012. 18(3): p. 169-72.
  70. Matourypour, P., et al., Investigating the effect of therapeutic touch on the intensity of acute chemotherapy-induced vomiting in breast cancer women under chemotherapy. Iran J Nurs Midwifery Res, 2016. 21(3): p. 255-60.
  71. Abbaspoor, Z., Akbari, M., Najar, S., Effect of Foot and Hand Massage In Post–Cesarean Section Pain Control: A Randomized Control Trial. Pain Manag Nurs, 2014. 15: p. 132-6.
  72. Ranjbaran, M., et al., Effect of Massage Therapy on Labor Pain Reduction in Primiparous Women: A Systematic Review and Meta-analysis of Randomized Controlled Clinical Trials in Iran. Iran J Nurs Midwifery Res, 2017. 22(4): p. 257-261.





Kontaktní formulář

Před kliknutím na tlačítko Odeslat Vás informuji, že budu zpracovávat Vámi zadané údaje po dobu max. 30 dnů, abych Vás mohla kontaktovat a pomoci vyřešit Váš problém z důvodu Plnění smlouvy a jednání o smlouvě a v souladu s mými Zásadami o ochraně osobních údajů.

X
Kontaktujte mne